18F-3'-fluoro-3'-deoxy-thymidin
Autor rešerše: Ing. Kateřina Kontrová, Ph.D.
Obsah
- Vlastnosti
- Farmakokinetika
- Toxicita
- Využití
- Onkologické aplikace
- Rakovina plic
- Lymfomy
- Rakovina tlustého střeva a konečníku
- Melanomy
Trvalo poměrně dlouhou dobu, než bylo uznáno, že [18F]FDG není zcela ideální tracer pro PET diagnostiku, co se týče odezvy maligních nádorů na léčbu. Chemoterapií vzniká v nádoru i okolní tkáni silný zánět, který významně zvyšuje lokální akumulaci [18F]FDG a tím velice znesnadňuje vyhodnocení progrese či ústupu léčeného tumoru.
18F-3'-fluoro-3'-deoxy-thymidin ([18F]FLT), radioaktivně značená forma pyrimidinového nukleosidu, byl zvolen jako silný kandidát pro monitorování odpovědi na terapii. [18F]FLT se akumuluje v proliferujících buňkách jako marker tyrosinkinázové aktivity, která během buněčného dělení vzrůstá až 10x. Neradioaktivní forma FLT byla poprvé popsána skupinou P. Langena v roce 1969 jako selektivní inhibitor syntézy DNA. FLT označený radioaktivním 18F byl poprvé popsán I. K. Wilsonem v roce 1991 jako nosičové [18F]FLT a v roce 1997 pak J. R. Griersonem jako beznosičové [18F]FLT. Během posledních let bylo publikováno několik dalších přístupů s cílem zvýšit radiochemický výtežek.
Poprvé byl [18F]FLT použit pro PET zobrazení v roce 1998 A. F. Shieldsem, kdy byl u zvířat a pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic zaznamenán specifický nárůst aktivity v proliferujících tkáních, zahrnujících tumory a kostní dřeň.