18F-fluorid sodný
Autor rešerše: Ing. Kateřina Kontrová, Ph.D.
Obsah
- Vlastnosti
- Farmakokinetika
- Toxicita
- Využití
- Onkologické aplikace
- Benigní poškození skeletu
Již několik desetiletí před zavedením moderních PET zobrazovacích zařízení do klinické praxe bylo zjištěno, že [18F]NaF je vynikající radiofarmakum pro kosterní zobrazování. [18F]NaF nese vhodné vlastnosti jako je vysoká a rychlá absorpce do kostí doprovázená velmi rychlým krevním odbouráváním, což vede k získání velmi kontrastních výsledků v krátkém čase. Vysoce kvalitní kosterní zobrazení lze získat za méně než 1 hodinu od nitrožilního podání preparátu.
[18F]NaF se začalo široce používat ke kosterní scintigrafii krátce po jeho zveřejnění M. Blauem na počátku 60. let minulého století. Technická omezení té doby však s sebou nesla problémy v podobě vysoké energie anihilovaných fotonů vzniklých rozpadem 18F a tudíž nemožnosti použití tehdy běžných γ–kamer Angerova typu. Nastaly také logistické problémy s výrobou a účinnou přepravou radioizotopu18F s poločasem rozpadu 110 min. Tyto technické problémy spolu s široce dostupnými 99Mo/99mTc generátory posílily rozvoj 99mTc kostních preparátů v 70. a 80. letech 20. století. Zejména 99mTc-methylendifosfonát (MDP) se následně stal standardním preparátem pro scintigrafii skeletu.
Phelps a kol. na počátku 90. let využili vhodné kosterní kinetiky [18F]fluoridu a použili ho jako model pro rozvoj celotělových PET zobrazení. Současné PET kamery mají mnohem větší prostorové rozlišení a významně vyšší citlivost než běžné γ-kamery, což vede ke vzniku mnohem kvalitnějších snímků než při planární scintigrafii nebo SPECT. Překonání technických a logistických omezení spojených s použitím izotopu 18F a zvýšená dostupnost PET kamer na řadě pracovišť nukleární medicíny obnovily velký zájem o použití [18F]NaF jako radiotraceru pro zobrazení skeletu.